Member of FPK Group

Výroba siláží ze zavadlé píce

Výroba siláží ze zavadlé píce v době akutního nedostatku krmiv

Myslím, že nemusím znovu a znovu připomínat loňské sucho a jeho dopad na zásoby statkových krmiv včetně sena, slámy, ale především pak siláží z trav, jetelovin, luskovin, obilovin a jejich směsí. Většina zodpovědných chovatelů již na podzim nasela žito, tritikále a různé ozimé směsky, aby zajistili co možná nejrannější sklizeň píce na siláž. Agronomové oprášili zkušenosti z dob, kdy se připravovali pásy zeleného krmení, dále se také znovu objevili zapomenuté krmné plodiny jako vikve, řepice apod. Tím získáváme jistý náskok, jelikož tyto plodiny se dají sklízet na siláž (či zelené krmení) již v průběhu dubna.

Nyní však nastálo období péče o trvalé travní porosty (TTP), krátkodobé travní, jetelovinotravní směsi na orné půdě (JT) a samozřejmě čistosevy jetelovin na orné půdě. Nejvíce péče vyžadují právě trvalé louky tedy TTP, počínaje rovnáním (po černé zvěři), vláčením krtinců, mechů a provzdušňováním drnu nekonče. Dále je to vápnění, přihnojování dusíkem v průběhu března a v neposlední řadě také různé stupně přísevů a obnov. Celkem dost náročných operací, finančních prostředků na vstupy na něco (TTP), co ve finále má nejmenší výnos i kvalitu!

Nicméně ruku na srdce, na rozdíl od JT na orné půdě, pravděpodobně nebyly investice do TTP v minulosti nijak velké a pokud ano, jistě potvrdíte, že se to oplatilo. V případě, že zde budeme chtít v letošním roce sklidit alespoň 2 seče, měli bychom (měli jsme) se jim se maximálně pověnovat. Tam, kde jsou ještě alespoň nějaké kulturní trávy, pak se zde rozhodně vyplatí vápnění a přihnojení min. 50 kg dusíku (N) na hektar. Dále je velmi žádoucí včasná sklizeň v první polovině května a druhá seč (např. na seno) v polovině června.

Ošetřování JT a čistosevů jetelovin na orné nemá takové nároky na mechanické ošetřování ani hnojení, ale mírné přivápnění ve druhém produkčním roce výrazně podpoří jeteloviny, potlačí mechy a zvýší výnos. V případě potřeby úpravy povrchů je vhodnější použít ploché smykovací desky nebo luční válce. Přihnojení u JT je optimální před první sečí v dávce 40 až 70 kg N na ha, dle podílu jetelovin. U čistosevů jetelovin je litující nitrátová směrnice 40 kg N na ha po celou dobu pěstování, proto je vhodné dávkovat nitrátová hnojiva pouze před první sečí 10 až 15 kg N na hektar, tak abychom se vešli do 40 kg během příštích 3 až 4 let.

Hnojení ozimých pícních porostů a jarních směsek je zajímavý fenomén, totiž pro naše agronomy to není žádný problém, jde přece o standardní rutinu na orné půdě nicméně, a to bez výčitek, rutina je rutina, každý z nás do ní občas zabředne, jen je třeba si uvědomit, že plodiny určené ke sklizni na siláž, mají trochu jiné požadavky na hnojení než plodiny určené k produkci zrna. Tento problém lze ještě poměrně dobře korigovat nyní na jaře, kdy se systém aplikací hnojiv upraví z podpory tvorby generativních orgánu na podporu vegetativních částí rostlin. U těchto plodin je (bylo) vhodné brzké jarní přivalení lučními válci.

Nějaká ta vláha v zimě přišla, proto je předpoklad, že první a snad i druhé seče budou velmi dobré. Samozřejmě platí okřídlené: „Jaký si to uděláš, takový to máš", bezpochyby letos více než jindy záleží na tom, jak moc budeme ochotni do svých „zelených porostů" investovat. Pokud máme všechny tyto operace zajištěné, není co řešit a nezbývá už nic jiného než čekat na skvělý výnos píce s perfektními parametry, což nás ovšem zavazuje k nejvyšší obezřetnosti při sklizni (omezení ztrát), správné rychlé zavadání na optimální sušinu (mladší, přihnojené porosty drží vodu), perfektní dusání či plnění do vaků/balíků bez kontaminace a nejvíce pak precizní zakrytí siláže ze všech stran, případně použít folie s nižší propustností vzduchu pro minimalizaci aerobních ztrát sušiny.

Nejkritičtějším faktorem bude samozřejmě počasí, i kdyby celý duben nekáplo, druhá polovina května v 90 % případů bývá deštivá (loňský rok byla skutečná výjimka), proto je lépe plánovat první seč, samozřejmě dle nadmořské výšky, na časnější termín, tím se zvýší i pravděpodobnost kvalitní a bohaté druhé seče. Asi nemusím zvláště zdůrazňovat nutnost využívat širokého spektra různých zdrojů informací o počasí. Sám mohu doporučit používat kombinaci českých, norských a německých aplikací o počasí i radarů. Nepochybně i předpověď počasí na veřejnoprávní televizi v podvečerních hodinách přináší poměrně spolehlivý náhled na počasí pro příštích 3 až 7 dnů. Přeci jen předpověď typu oblačno až polojasno, místy přeháňky, tak si vezměte radši deštník, pro tyto účely skutečně nestačí. Ze spolupráce s mnoha různými podniky, kde jsem pomáhal s přípravami a vlastním provozem silážování vím, že liknavost a otálení se nikdy nevyplácí, čím déle čekáte na lepší počasí, tím horší se dostaví aneb, kdo si počká, ten se deště dočká.

Máme tedy perfektně připravené porosty, parametry se před sklizní pohybují mezi 15 a 25 % hrubého proteinu, vláknina je 20 až 25 %, cukry 10 až 20 % (vyjma čisté vojtěšky) to vše samozřejmě v sušině, která se bude pohybovat mezi 15 až 27 %. Nejzávažnější je sledování sušiny u ozimých směsek sklizených na přímo, což samo osobě vyžaduje speciální (poměrně drahé) adaptéry na sklízecí řezačku nebo dvoufázovou sklizeň žací kombinací se shazovacími pásy, tak aby se předešlo kontaminaci zeminou při manipulaci s pící na orné půdě. Sklizňová sušina ozimých směsek by měla být právě mezi 27 až 30 %, což nebývá zase až takový problém, důležité je správné načasování a vhodné počasí, kdy denní teploty by měly být min 15 stupňů Celsia. Při sklizni ostatních pícnin v květnu jsou podmínky podobné, teploty min. 12 až 15 stupňů, lépe pak 15 až 25. Zavadání se provádí šetrným obracením, pokud možno bez doteku země či kamenů, jedním až dvěma přejezdy, v případě nouze až třemi, na sušinu 31 až 38 %. V případě rizika přesychání, což je v květnu velmi málo pravděpodobné, je vhodné obracení minimalizovat nebo vynechat a shrnovat materiál na řad dříve i s nižší sušinou od 28 %.

Vlastní shrnování je třeba rozlišit, zda tvoříme řady pro sklízecí řezačku nebo sběrací vozy a svinovací lisy s řezáním. Tam je podstatný rozdíl, sklízecí řezačka si poměrně dobře poradí s jakoukoli hmotou, ale řezací ústrojí s podélnými noži je velmi citlivé na kvalitu píce, vysoká vláknina zvyšuje průchod nepořezané hmoty ústrojím, ale závisí to také na převažujícím směru uložení stébel a listů píce. Pokud je totiž píce převážně v řadu uložena podélným směrem tzv. do copu, pak pro ni podélně uložené nože nepředstavují větší ohrožení. V takovémto případě většina píce projde bez úhony či pořezání, což je příčinou velké nelibosti dusačů, zootechniků a výživových poradců. Předejít se tomuto dá pouze nastavením řadu na maximální šíři, jakou umožňuje sběrací zařízení sklízecího stroje.

Při sklizni silážní hmoty pro krmení zvířat je třeba nastavit řezání (pokud to jde) na délku řezanky 3 až 6 cm, což představuje ideál pro přežvykování a v případě, že sklízíme materiál v optimální sušině a vláknině, není ani problém při rozhrnování a dusání v silážním žlabu. Sběr hmoty by měl probíhat za optimálních podmínek, teplot, bez intenzivního deště a bez nežádoucích příměsí, jako je zemina, stařina a kameny.

Při dusání je třeba dbát na správné rozvrstvení materiálu, v co nejtenčím profilu rovnoměrně, po co největší ploše. Takto rozprostřený materiál se snadno a rychle hutní a tím zrychluje a usnadňuje plnění žlabu. Objemová hmotnost výsledné siláže by měla být 650 až 750 kg na metr krychlový. Tím maximalizujete efektivitu anaerobního kvasného procesu a zvýšíte tím i využití skladovací kapacity silážní jámy. Plnění by mělo v ideálním případě probíhat kontinuálně s minimálními přestávkami a v co nejkratším čase, což opět optimálně představuje cca 2 až 5 dny. Při přerušeních delších než 2 hodiny, je třeba zabezpečit siláž proti pronikání intenzivního deště a vzduchu.

Použití silážního přípravku na prvních sečích, kdy epifytní mikroflóra je minimální ne-li nulová, je v tomto období velmi žádoucí. Volba typu konzervace je dána podmínkami (počasí, teploty apod.), možnostmi sklízecí techniky a samozřejmě ekonomikou. Nejlevnější a nejúčinnější je dodržování výše zmíněných zásad za použití energeticky efektivních mléčných bakterií v dávce minimálně 200 000 CFU na gram píce, které tvoří převážně kyselinu mléčnou s minimálními ztrátami energie (cukrů) a sušiny během kvasného procesu. Tvorba jiných kyselin a ostatních fermentačních produktů je často provázena neefektivním spalováním energie a sušiny, která později chybí v bachoru a v nádoji či přírůstku. Vedlejší efekty pro zvýšení aerobní stability jsou pak draze zaplaceny v množství navezené a zpracované hmoty, která se částečně vypaří v podobě zvýšené tvorby oxidu uhličitého, což mimo jiné zvyšuje tvorbu skleníkových plynů. Lépe je aerobní stabilitu zajistit kvalitním udusáním, zakrytím a odpovídajícím odběrem ze žlabu při zkrmování. Pokud nejste toto ve všech ohledech zajistit a to se může stát, pak je tu varianta cíleného použití chemických konzervačních prostředků pro snížení pH (prostředky na bázi kyseliny mravenčí), potlačení plísní a kvasinek, což jsou nejčastěji prostředky na bázi sorbátů nebo benzoanů. Ty tedy zajistí potřebnou stabilitu siláže za určité vyšší náklady, nicméně zachovají sklízenou hmotu v téměř v původním množství a kvalitě. V současné situaci, kdy je třeba každý kilogram krmiva není žádoucí obětovat část sklízené píce pro účely zvýšení aerobní stability, tato hmota vám pak bude chybět na skladě.

Nejefektivnější a ekonomicky nejnávratnější variantou je investovat finanční prostředky do svých plodin a porostů, protože to, co ušetříte na hnojivech, zaplatíte na nákupu proteinových krmiv a stejně tak, maximální preciznost při sklizni píce na siláž vám ušetří zbytečné ztráty hmoty a rovněž i zbytečné výdaje za chemické prostředky, které jen suplují nedostatky vašeho systému.

Závěrem nezbývá než vám popřát mnoho zdaru, klidu, i trochu štěstí na počasí a hlavně deště tak akorát.

Milan Douša, FeedPlan s.r.o.

 

Pro informace o produktu Fauna Silage nás neváhejte kontaktovat na 739 480 481 nebo na info@manetech.cz.